Novinky

03.05.2021 2. ročník fotosoutěže na téma OSLAVA KVETOUCÍCH STROMŮ

Připravili jsme vás fotosoutěž na téma OSLAVA KVETOUCÍCH STROMŮ. Více informací naleznete ve článku v sekci UDÁLOSTI.

29.04.2021 Cyklostezkou za pokladem

Projížďka s úkoly pro celou rodinu! Více informací naleznete ve článku v sekci UDÁLOSTI.

23.04.2021 EKOUŠ 2021

Připarvili jsme zábavnou šifrovací ekohru EKOUŠ pro rodiče s dětmi nebo jakýkoli tým z veřejnosti! Soubory ke hře a veškeré potřebné informace k dobrodružství, které vás s námi čeká, naleznete v záložce DEN ZEMĚ 2021.

22.04.2021 Videopořad JAK POMÁHÁME NAŠÍ PLANETĚ

Dnes slavíme významný svátek naší planety Země! V rámci oslav Dne Země postupně zveřejníme čtyři videomedailonky o názorech vsetínských environmentalistů s názvem JAK POMÁHÁME NAŠÍ PLANETĚ. Odkaz naleznete ve článku v sekci UDÁLOSTI.

15.04.2021 Zpravodaj duben

Vydáváme dubnový zpravodaj, kde se dozvíte o všech aktualitách. Odkaz ke stažení celého zpravodaje ve formátu pdf a epub naleznete sekci ZPRAVODAJ ALCEDO.

12.04.2021 Provozní doba pro veřejnost

Stále platí zákaz vstupu dětí, žáků a klientů do pravidelných aktivit s výjimkou jednoho lektora na jednoho účastníka. Provozní doba pro veřejnost: po–pá 8.00–12.00, 13.00–16.00, recepce je v provozu v době konání otevřených kroužků.

15.03.2021 Venku se švihadlem

Jaro klepe na dveře, neváhej a jdi si zaskákat se švihadlem! Sdílej své video nebo svou fotku #VENKUSEŠVIHADLEM. Více informací naleznete ve článku v sekci UDÁLOSTI.

12.03.2021 Informace o provozu ALCEDA

Vzhledem k pandemické situaci rušíme dosud neotevřené kroužky, finanční prostředky všem vrátíme do konce března. Více informací naleznete ve článku v sekci UDÁLOSTI.

Běhám jako leopard

03.01.2021

Poměrně často se setkáváme v kroužcích a na táborech s dětmi, které se chovají nestandardně a mají problém se soustředit i při objasňování principů těch nejjednodušších aktivit. Občas se objeví někdo, kdo je agresivní ke svému okolí (pošťuchuje, fyzicky i verbálně napadá všechny kolem sebe), případně má sebedestruktivní sklony. Jsou to děti, jejichž jména si zapamatujete jako první, díky jejich snaze na sebe poutat pozornost a díky tomu, že je musíte poměrně často oslovovat a usměrňovat. Ne že by to byla novinka, kterou přináší dnešní doba! Jelikož patřím mezi pamětníky, mohu potvrdit, že děti připravené okořenit naši práci tady byly po celou moji kariéru, jen v době, kdy jsem začínal, ještě nebylo „vynalezeno“ ADHD, poruchy pozornosti, poruchy učení...
 
Duševně jsme na přítomnost těchto dětí (nesoustředěných, příliš živých…) připravení. V každém případě by nám velmi pomohlo vědět o tom, co nás čeká, předem. Na pobytových táborech, pokud dítě bere léky, nám to napíše lékař, v ostatních případech to zjistíme až z chování účastníka. Rodiče nás většinou neinformují, přestože je v jejich zájmu, abychom se o děti dokázali postarat kvalitně. A teď budu trošku spekulovat, proč je to tak. Jedna z možností je, že neví, že by nás měli informovat. Další nás neinformují, protože jsou na projevy svého zlatíčka zvyklí a na jeho nestandardním chování jim nepřipadá nic podivného. Možná nás nechtějí strašit tím, co nás čeká. Možná se stydí, nebo mají strach, že jim dítě do kroužku, oddílu, na tábor nevezmeme. Což my udělat nesmíme. Vyloučit dítě z aktivit pro jeho zdravotní nebo psychické znevýhodnění. A ani to dělat nechceme!
 
Proč se článek jmenuje tak podivně? Viníkem je pochopitelně příběh ze života našich táborníků!
Ocitáme se na jednom z příměstských táborů, první den v týdnu, děti z 90 % neznáme, některé přicházejí do takzvané táborové družiny na 7 hodin, zbytek začíná standardně v 8 hodin. V tento den startovalo 5 příměstských táborů, což znamená, že se zde sešlo cca 140 dětí. Vedoucí si rozebrali děti shromážděné v budově a pečlivě si odškrtali v seznamu ty, které chyběly. Tábor, který nezůstával v budově, dostal pokyn: „Nástup do autobusu!“ V autobusu probíhá pro jistotu další přepočítávání a hle, oproti seznamu mají o jednoho účastníka navíc. Následoval pravděpodobně zbytečný dotaz: „Děti, někdo z vás je tady navíc, jste si všichni jistí, že jste zde správně?“ Opět žádná reakce. Čte se jmenný seznam, po jeho přečtení zazní dotaz: „Koho jsem nečetl, ať se přihlásí!“ Žádná reakce! Vedoucí bere seznam do ruky, jde autobusem a jednotlivě po sedadlech kontroluje jména ze seznamu, až konečně narazí na táborníka, který není na jeho seznamu a pravděpodobně chybí na jiném táboře, kde v tuto chvíli probíhá také kontrola účastníků s tím, že se volá rodičům táborníků, kteří nenastoupili, kde došlo k chybě.
Zpět do autobusu.
Vedoucí: „Z kterého tábora jsi, kamaráde? Protože k nám nepatříš.“
Táborník: „To nevím, ale běhám jako leopard!“
V: „Skvělé, ale my jedeme na bazén, jsme plavecký tábor!“
T: „Běhám jako leopard a umím i plavat!“
Leopard je vyveden z autobusu a po chvilce hledání umístěn na správný tábor, kde po něm již byla sháňka!
    
Poměrně úsměvná příhoda, která v důsledku znamenala „jen“ dvacetiminutové zdržení pro přibližně 70 táborníků. V úvodu článku jsem použil výraz sebedestruktivní sklon. Jak takový sebedestruktivní sklon vypadá? Představte si dítě, které se vám při přesunu se skupinou městem bezhlavě vrhne do vozovky, neustále opouští skupinu. Při aktivitách, které připravujeme, se s námi děti vydávají na výpravy, plaveme, sportujeme, jezdíme na raftech, lezeme po skalách a to nejtěžší, přesunujeme se pěšky po městě, využíváme hromadné dopravní prostředky. Je pro nás zásadní mít připravený kvalitní program, ale na prvním místě je, aby vše bylo bezpečné a děti se vracely domů zdravé. Informace, co od dětí můžeme očekávat, jsou pro nás velmi důležité!
Mgr. Jaroslav Hlinský